POZN�MKA K SEBEOBRAN�

Sebeobrana, jak ji sleduji od sv�ch za��tk� v z�poliv�ch sportech, tedy po dobu �ty�iceti let,  je obecn� na n�zk� �rovni. Nen� to jen jev tuzemsk�, ale v principu obecn�. Vinu na tom dle m�ho n�zoru nese p�edev��m dne�n� trend �zk� specializace. Sebeobranu nelze �adit mezi sporty, a rovn� ji nelze ozna�it za aplikovanou formu n�kter�ch sport�. Jde o multidisciplin�rn� obor.

V ��dn�m p��pad� nelze akceptovat n�zor, �e se jedn� o vybran� kapitoly n�kter�ch sport�. B�n� se dnes nab�zej� v�uky kurz�, s n�zvem �Sebeobrana s vyu�it�m karate� �i dokonce �Sebeobrana s vyu�it�m judo�. Je nutno si uv�domit, �e jednotliv� tyto sporty p�edstavuj� obrazn� pouze jedno z p�smen abecedy a bez kontextu ostatn�ch obor� se jedn� o nepou�iteln� torzo. Bohu�el, nejv�t�� vinu na tom nese jak�si snaha o ��istou rasu�, tedy o precizn� znalost jednoho jedin�ho z�poliv�ho sportu �i dokonce stylu, a absolutn� ignorance v�ech zb�vaj�c�ch oblast�.

Z praxe v�m, �e absolutn� v�t�ina tren�r�, kte�� sebeobranu z n�jak�ho jak�hokoliv d�vodu vyu�uj�, maj� znalosti pouze z jedin�ho z�poliv�ho sportu, nej�ast�ji judo nebo karate. Mnoz� se nikdy ani nepokusili zvl�dnout z�klady kter�hokoliv dal��ho oboru. Jsou proto b�n� p��pady, kdy tren�r se specializac� karate neovl�d� ani pro svou pot�ebu techniky p�d� a naopak tren�r judo z�kladn� techniky �der�. P�esto sebeobranu vyu�uj�. V p��pad� judo dokonce je po�adov�no na nejvy��� technick� stupn� p�edveden� sebeobrany proti zbrani, obor, kter� se b�n� v judo nevyu�uje. Samoz�ejm� zde se jedn� o ceremoni�ln� uk�zku nere�ln� situace a p�ipou�t� se pou�it� naprosto nere�ln�ch technik. Logicky je nutno p�edpokl�dat, �e tren�r, vyu�uj�c� sebeobranu, by m�l dok�zat v�t�inu technik, kter� u��, pou��t v praxi. V�sledkem by v�ak v�t�inou bylo absolutn� roz�arov�n� z o�ek�van�ho. V�jimkou nejsou ani bojovn�ci v�hlasn�ch organizac�, a� americk�ch �i rusk�ch, kte�� (snad �mysln�) p�edv�d�j� pro televizi chab� nacvi�en� techniky, �i nere�ln� z�kroky.

Dle m�ho n�zoru, m�-li bojovn�k vysok� IQ a vysokou pohybovou inteligenci, m��e se st�t ji� po deseti letech dobr�m tren�rem sebeobrany, pokud se v�nuje v�ce obor�m a dostate�n� intenzivn�, v podstat� denn�. Sotva kdy v�ak lze uva�ovat o dob� krat��.  Dobr� tren�r mus� m�t techniky, kter� m��e ozna�it za jeho vlastn�, j�m vytvo�en�. Je to logick� v�sledek tis�c� hodin, kter� mus� m�t za sebou. Tren�r pak mus� b�t osobnost�, ne osobou. �asto b�vaj� tren��i s n�zk�m intelektem, ovl�daj�c� pouze sv�j �zk� obor, nic v�c.

Ve�ker� obory lidsk� �innosti d�vaj� poznat fakt, �e ��m v�estrann�j�� �lov�k je, t�m pravd�podobn�j�� je, �e situaci zd�rn� vy�e��. A� u� se jedn� o znalost jazyk�, ��zen� vozidel, �i pohybov� schopnosti. Neznalost ostatn�ch obor� boje zbavuje bojovn�ka velk�ho procenta nad�je, �e situaci rychle vy�e��. P��kladem budi� aplikace p�k na �to�n�ka. Tren�r s pouhou znalost� judo se bude sna�it nasadit p�ku na loket a ostatn� �to�n�kem �nab�zen� mo�nosti p�k nebude schopen vn�mat. Obdobn� tren�r aikido, bude-li schopen u��t separ�tn� p�ky zakomponovan� do technik aikido, bude u��vat pouze mno�inu p�k prov�d�n�ch na z�p�st�. Ob�ma dv�ma pak budou unikat �ance pro p�ky a zhmo��ov�n� nohou, kter� nab�z� sambo. Naopak, znalost v�ce obor� d�v� mo�nost velk�ho po�tu p�k a jejich zakomponov�n� do sebeobrann�ch technik. Vzato z druh� strany, bojovn�k neznal� ur�it�ch technik se stane snadnou ob�t� �to�n�ka. Nejv�t�� ohro�en� vych�z� samoz�ejm� z oblasti, kterou nezn�me.

Ka�d� odborn�k ve sv�m oboru prosazuje to, co pova�uje za d�le�it�. V Centru bojov�ch um�n�, kter� jsem po p�evratu zalo�il, prosazuji naprostou univers�lnost v�ech m�ch ��k�. Nen� to snadn�, proto�e dne�n� generace jsou a� na v�jimky lid�, kter� lze ozna�it za plody snadn�ho p�e��v�n�. Svou n�mahu velmi odm��uj�, a pokud n�jakou v�bec vynalo��, okam�it� o�ek�vaj� odm�nu. Z toho d�vodu tak� z�hy se vzd�vaj� dal��ho sna�en�. Rovn� nedok�� rozli�ovat mezi realitou a fikc� a jejich pom��ov�n� se s fiktivn�mi v�sledky modern�ch bojov�ch film� je pak utvrzuje o marnosti sv�ho po��n�n�. Jejich v�sledky jsou pak takov�, �e z asi p�ibli�n� �ty� tis�c ��k�, kter� moj� �kolou pro�li, mohu ozna�it jednoho za velmi dobr�ho a asi t�i za uch�zej�c�. Je to tedy asi jedno promile z dne�n� populace, kter� bych si dovolil ozna�it za kvalitn�, av�ak zde se jedn� pouze o hodnocen� schopnost� t�lesn�ch. Nehodnot�m zde kvality intelektu�ln� ani mor�ln�. Celkov� obraz t�to spole�nosti by v tom p��pad� nebyl ani tolik ide�ln�.

V moj� �kole vy�aduji z�klady zvl�dnut� b�n�ch bojov�ch um�n� a sport�, jmenovit� sebeobrany, judo, karate, aikido, sambo, kung-fu, pr�ci s no�em a hol�. Jako ned�lnou sou��st bojov�ch um�n� ozna�uji z�kladn� znalosti plav�n�, pot�p�n�, st�elby z kr�tk� a dlouh� zbran�, j�zdy na koni, kole a vlastnictv� �idi�sk�ho pr�kazu (s ohledem na v�k), pohyb na horolezeck�m lan�, gymnastiku, a pro nejvy��� stupe� je nutn� zvl�dat t� jazyky, l��itelsk� techniky, mnemotechniku, z�klady psychotroniky a je zde t� povinn� ��ast na n�kter� ze zahrani�n�ch expedic, kde se nejl�pe prok�� schopnosti.

Z v��e popsan�ch d�vod� tedy pova�uji za naprostou nezbytnost ovl�d�n� v�ce bojov�ch um�n�. Zd�raz�uji, �e sebeobrana nen� okrajov�ch extraktem n�kter�ho z bojov�ch sport�. Je to samostatn� obor, velmi n�ro�n�, a to o to n�ro�n�j��, o co v�ce obsahuje technik ne� b�n� bojov� sport �i bojov� um�n�. 

P���ina tohoto nedostatku tkv� ve faktu, �e u�itel� sebeobrany nejsou skute�n�mi u�iteli, ale pouze tento obor supluj�. Dokud nebudou u�itel� na ur�it� �rovni, pokud budou nad�le ovl�dat jen jeden jedin� obor, bude sebeobrana na tak n�zk� �rovni, jako je tomu dodnes.